První osada na území dnešního Suchdola byla založena ve 13. století slovanskými horníky, kteří zde dolovali stříbrnou rudu (původní název Suchodol nebo Suchidol). Toto osídlení pravděpodobně vyhladil nájezd Tatarů. Suchdol byl znovu obnoven v průběhu 14. století, kdy se zde natrvalo usadili němečtí kolonisté, kteří tak využili výhodné polohy na obchodní jantarové stezce. Podle dialektu těchto kolonistů se usuzuje, že přišli z okolí Durynska. První dochovaná písemná zmínka o osadě pochází z roku 1337 (název obce Cuchenthal). Český název Suchdol se poprvé objevuje v 15. a 16. století. Ve 13. století spadala osada pod panství fulnecké spravované Smilem z Lichtenburka. Poté se jejími pány stali páni z Kravař. Po krátkém období, kdy patřil Suchdol pod Helfštýn, se vrátil roku 1475 zpět pod fulnecké panství, které později koupil Jan ze Žerotína. V té době zde žilo jak katolické obyvatelstvo, tak i obyvatelstvo lutherské víry, které však v 18. století odešlo do Horní Lužice. Majitelé panství, do kterého spadal Suchdol, se poměrně často střídali až do roku 1806, kdy jej zdědila Valburga Truchsess-Waldburg-Zeil, známá dobrotitelka celého okolí. Posledním majitelem panství byl rod Chlumecký-Bauer, který jej vlastnil až do roku 1918. Za zmínku určitě stojí také to, že v letech 1618-1621 v obci kázal Jan Ámos Komenský. V historii Suchdolu tvoří významný úsek první polovina 18. století. Tehdy došlo k exodu významné části obyvatelstva ze všech sociálních vrstev do Saska. V místě přetrvával i po 100 letech silný vliv učení Jana Amose Komenského z doby jeho fulneckého pobytu. Obyvatelé prchali před násilnou katolizací do německého Saska, kde spoluzaložili město Herrnhut a církev Moravských bratří s odkazem na Komenského. Odsud potom mnozí suchdolští rodáci vyjížděli do celého světa na misijní cesty. Suchdol nad Odrou byl v roce 1917 císařem Karlem I. povýšen na městys (městečko, Marktgemeinde). K tomuto statutu se Suchdol nad Odrou vrátil po změně zákona o obcích a statut městys užívá opět od roku 2006.
V Suchdole nad Odrou se za dobu jeho existence narodilo či působilo mnoho významných osobností různého původu i náboženství.
David Nitschmann (1696–1772), misionář a první biskup Moravské církve, tj. obnovené Jednoty bratrské (Unitas Fratrum)
David Zeisberger (1721–1808), duchovní Moravské církve a misionář mezi domorodci Severní Ameriky
David Nitschmann (1676–1758), tesař a misionář Moravské církve
Heinrich Teltschik (1801–1878), dědičný rychtář a politik, v roce 1848 poslanec Říšského sněmu
Franz Teltschik (1803–1869), politik, v roce 1848 poslanec Říšského sněmu
Jindřich Schulig (1849–1930), vlastivědný spisovatel, jenž shromáždil velké množství historického materiálu k dějinám Kravařska
Wilhelm Teltschik (1863–1937), majitel dědičné rychty, politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady
Josef Vincourek (1900–1976), hudební skladatel, dirigent (Česká filharmonie, Národní divadlo) a pedagog. Vystudoval gymnázium v Prostějově a byl blízkým přítelem Jiřího Wolkera.
Stefan Weigel (1848–1924), četnický strážmistr, rodák z Uničova, jenž 25 let působil v Suchdole nad Odrou, byl vlastivědným pracovníkem a amatérským archeologem
Vilém A. Vita (1846–1919), malíř působící ve Vídni, svá díla vystavoval mimo jiné i v Paříži
Bernard Rudofsky (1905–1988), architekt, spisovatel a výtvarník žijící v Americe. Napsal publikaci Architecture without architects.
Gustav Adolf Říčan (1912–1973), evangelický farář a historik, propagátor odkazu Moravských bratří
V seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány v Suchdole nad Odrou čtyři objekty: Evangelický kostel, kostel Nejsvětější Trojice -původní dřevěný kostel Sv. Kateřiny, barokní katolická fara a výpravní budova železniční stanice. Dalšími zajímavými památkami je socha Císaře Josefa II. V životní velikosti, kaple Sv. Františka na Kletné, socha Jána Ámose Komenského.
© 2024 Městys Suchdol nad Odrou, Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO